znak
Společnost Barbora z. s.

Solvayovy lomy
   Kontakt
   Jak k nám
   Otevírací doba
   Aktuality
   O nás
   Skanzen
   Fotogalerie
   Historie
   Exponáty
   Kalendář akcí
   Odkazy
   Partneři
   Nabídka
      Stirling
   Poptávka
   Pro děti a mládež

Technické památky
   Náš vozový park
   Typy lokomotiv
   Podzemí
   Staré stroje

English
Deutsch
Webhosting zdarma posktyl: BANAN Webhosting Děkujeme!
TOPlist
Společnost Barbora - skanzen Solvayovy lomy
MUZEUM
STROJOVNA
ŠTOLA
MALODRÁHA
VRÁTEK
LANOVKA
OSTATNÍ
Společnost Barbora - skanzen Solvayovy lomy

Strojovna

Popis strojovny Stávající strojovna umístěná v objektu muzea není původní stavbou lomového provozu. Během těžby byla strojovna a dílna umístěna v samostatném objektu, který stál vedle budovy úpravny a byl stržen při likvidaci lomu. Zbytky této stavby, což je vlastně jen podlaha a části obvodového zdiva, byly částečně odhaleny a je tak dobře patrné původní umístění strojů včetně přestaveb. Původně byla totiž strojovna poháněna stacionárním dieselovým motorem Deutz, v pozdější době pak motorem elektrickým. Výměna těchto strojů je dobře patrná na podlaze strojovny, např. změnou tvaru a typu dlaždic na místech původních zařízení. Tyto stroje poháněly dva kompresory Flottman a Atmos a v dřívější době také generátor. Přenos síly byl prováděn pomocí kožených řemenů na transmisní hřídel zavěšenou pod stropem strojovny. Z ní pomocí dalších řemenů byly poháněny jednotlivé stroje.
Budova strojovny měla ve své východní části také dílnu a kovárnu, vybavenou potřebným strojním zázemím. Tato část budovy je dnes zcela překrytá přeložkou obecní cesty do lomu.

Současná strojovna je budována jednak jako součást expozice a jednak jako zdroj elektrické energie pro provoz skanzenu. Srdcem této strojovny je stacionární motor Gerhard Adam ze stejnojmenné strojírny sídlící v Oskavě-Bedřichově na severní Moravě. Zdejší strojírna byla založena v roce 1905 jako pobočka vídeňské firmy Gerhard Adam Machinenfabrik Vien a od roku 1937 byla strojírnou samostatnou. Mateřská firma vznikla v roce 1864, tedy ve stejné době kdy Otto v Deutzu vynalezl svůj první spalovací motor. Strojírna se specializovala především na výrobu stacionárních motorů s výkonem od 4HP do 150HP, spalujících naftu, benzín, benzol, generátorový plyn a další média. Mimo to strojírna vyráběla parní lokomobily, oračky a také automobily vlastní konstrukce.

Náš motor má výkon 8HP při 500ot/min a k pohonu spaluje naftu. Startuje se roztáčecí klikou, když se před tím do hlavy motoru zasune zapálený doutnák, který nahrazuje u dnešních dieselových motorů žhavicí svíčka. Motor je chlazen oběžným kapalinovým chlazením, které je podporováno vodní pumpou od firmy Ignác Lorenz. Teplota motoru se při zátěži pohybuje okolo 70 stupňů celsia, tedy přesně v rozmezí hodnot doporučovaných výrobcem. O konstantní otáčky se stará odstředivý regulátor, který je spojen výstředníkem se vstřikovacím čerpadlem a reguluje množství nafty dodávané do jednobodového vstřiku. Součástí stroje je také mazací mlýnek, který dopravuje olej do pístního a ojničního čepu. Startování roztáčecí klikou nebylo možné u motorů s vyšším výkonem, protože nebylo možné lidskou silou přetočit kompresy dieselova motoru ( v desítkách Atm ). V těchto případech byly motory vybaveny kompresory, které během činnosti stroje plnily startovací tlakové lahve vzduchem. Při startu motoru se pustil stlačený vzduch pod píst pomocí třetího ventilu na hlavě stroje a po dosažení na patřičné otáčky se motor přepnul na palivo, které spaloval a když se vše povedlo, naskočil. O tom, že se to vždy nepovedlo svědčí množství pivních lahví rozházených po starých strojovnách, jejichž obsahem se strojníci dávali dohromady po celodenním startování motoru bez valného výsledku.

Převod síly je jako v původní strojovně pomocí plochých kožených řemenů na transmisní hřídel, kde se volbou průměrů jednotlivých řemenic volí otáčky připojených zařízení. V našem případě je to generátor 220/380V, 10KW, vyrobený mezi světovými válkami firmou…………. Po dokončení strojovny bude přes mramorové rozvaděče připojen do sítě společnosti.

Na zbylé větvi transmisní hřídele bude umístěno dynamo 220V , 6,2KW od firmy Křižík, které bude používáno k dobíjení akumulátorové lokomotivy Metalist a baterií v objektu.

Vedle dveří do strojovny je stacionární motor Laurin & Klement, vyráběný v licenci holandské fy. Brons. Motor je z nedaleké obce Jánská, kde poháněl dynamo pro veřejné osvětlení.

Mimo to je možno ve strojovně vidět několik stacionárních motorů od firem Ignác Lorenz - Kroměříž, Benz&spol - Třebíč nebo Slávia - Bratři Paříkové. Tyto stroje se poměrně často obměňují, takže návštěvník může spatřit zajímavou řadu těchto strojů od začátku 20.stol. do II. Světové války. Tyto stroje jsou vesměs funkční a slouží k ukázkám pohonu přídavných strojů, jako okružní pila, pojízdný generátor a další.

V další části strojovny je možno spatřit soustruh od firmy Johan Műller – Vien ze začátku 20.století, poháněný plochými řemeny. Rekonstrukce tohoto stroje ještě není dokončena, v budoucnu bude poháněn elektromotorem AEG ze dvacátých let.

Dalším strojem je sloupová vrtačka firmy František Waverka z roku 1925, taktéž poháněná plochými řemeny. Stroj je plně funkční a poháněný el. motorem Škoda.

V rohu strojovny je dílna s vybavená původním ručním nářadím, ruční stojanovou vrtačkou, kovadlina s nářadím a další. Zde je možné spatřit různé typy kompresorů, staré hasicí přístroje a další technické zajímavosti. Vysoký mosazný válec je hasicí přístroj s výměnou patronou se stlačeným vzduchem, která po proražení vytlačila hasicí médium ven z přístroje. Dalším zajímavým strojkem je malý pivní kompresor.

Pro znalce: V rohu místnosti stojí kamna „ Musgrávky“ ( v orig. Musgraves ), o kterých se pochvalně zmiňuje Jára Cimrman při své cestě na severní pól, takže po těchto referencích jsme se rozhodli je také zakoupit.

Jako poslední jsou pod střechou strojovny umístěny staré bicykly, které také reprezentují technický vývoj a um našich předků. Za zmínku stojí např. model Čs Wafenwerke z roku 1930, vybaven kompletní elektroinstalací firmy BOSCH a třístupňovou přehazovačkou firmy Fichtel&Sachs s ovládáním pomocí táhel, která je kombinována s nábovou brzdou Torpedo. Celý bicykl je plně funkční. Dalším je kolo značky Tripol se zesíleným zdvojeným rámem. Kolo je v nálezovém stavu, zajímavostí je přední pokroková pneumatika Barum, která je totálně zpuchřelá, na rozdíl od zadní buržoazní pneumatiky Michelin Made in Bohemia, která je i po desítkách let funkční. Poslední kolo je model švýcarského armádního bicyklu pro horské myslivce, který je vybaven třemi brzdami pro zvládání příkrých Alpských cest. Kolo je z roku 1935 a je prakticky nepoužívané z armádního výstrojního skladu.

Celý komplex strojovny a jejího zařízení se snaží podat návštěvníkům ucelený obraz o technickém vývoji těchto zařízení, kdysi tak nezbytných k funkci jakéhokoliv podnikání , avšak dnes již prakticky zapomenutých. Jsme rádi že můžeme jména těchto kdysi slavných firem opět uvést k životu a podělit se s Vámi o radost při pohledu na jejich bezvadnou funkci i po mnoha letech od jejich vzniku.
strojník - Tomáš Kačírek