Společnost Barbora
Solvayovy lomy    Kontakt    Jak k nám    Otevírací doba    Aktuality    O nás    Skanzen    Fotogalerie    Historie    Exponáty    Kalendář akcí    Odkazy    Partneři    Nabídka       Stirling    Poptávka    Pro děti a mládež
Technické památky    Náš vozový park    Typy lokomotiv    Podzemí    Staré stroje

1915-1938 Počátek

1938-1945 Rozmach

1945-1963 Stagnace

1963-1993 Opuštěnost

1993-... Skanzen

ERNEST SOLVAY

LOKOMOTIVY ZA PROVOZU

Založení skanzenu

V roce 1993 vzniká Společnost Barbora - společnost pro zachování důlních a průmyslových památek, která se rozhodla komplex bývalých Solvayových lomů znovu oživit, tentokrát formou důlně-průmyslového skanzenu. Technické pozůstatky byly zakonzervovány, stěny budov opraveny a v objektu skladu a kanceláří vzniklo malé muzeum. Vzkříšení našla i úzkorozchodná dráha, po níž na ukázku projíždějí původní vozíky tažené několika dnes již historickými typy dieselových lokomotiv. Původně smělá myšlenka muzea dostala konkrétní obrysy v létě 1996, kdy po třech letech tvrdé práce byly upraveny trosky “Úpravny hornin” z roku 1942, zdobený portál štoly z roku 1930 a podzemní skladiště trhavin z roku 1932. V budově bývalých skladů a kanceláří vznikla malá expozice věnovaná důlní a lomové těžbě vápence i jiných nerostů. Ve stejném roce se začalo s obnovou úzkorozchodné lomové dráhy. Po přechodu na automobilovou dopravu v lomu okolo roku 1956 byla totiž většina tratí demontována či skryta pod novými cestami. Stejně tak všechny lokomotivy a většina vozíků byly z lomu odvezeny či skončily ve šrotu. Do skanzenu se vrátilo asi deset vozíků, nejen ze zdejšího lomu, ale i z lomů na Branžovech a v Prokopském údolí, z cihelny v Karlových Varech byla získána dieselová lokomotiva BN30R. V roce 1997 bylo muzeum poprvé, i když neoficiálně, zpřístupněno veřejnosti. Zájem turistů, procházejících po naučné stezce okolím Sv. Jana pod Skalou, ukázal, že Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém Krasu - Průmyslový skanzen Solvayovy lomy má budoucnost. Pokračovalo se proto v rozšiřování expozice v budově kanceláří – jedna z místností se věnuje historii lomařství všeobecně, ve druhé se návštěvník seznamuje s geologií a speleologií, ve třetí je pak unikátní sbírka nákladních lanovek z oblasti Českého Krasu. Muzejní dráha dosahuje délky 600 m. Ze zrušených dolů se podařilo získat dva vozy pro dopravu osob, které jsou určeny pro dopravu návštěvníků. Kromě toho stále vzrůstá počet různých nákladních vozíků a lokomotiv. Celkem je v té době na Parapleti 6 lokomotiv a asi 40 vozíků. Slavnostní zahájení provozu bylo 1.8.1998. Podávalo se občerstvení a ze štoly vychlazená Solvayova 10°. Symbolickou pásku přestřihl zástupce firmy Solvay – Chem. Návštěvníkům jsou kromě zmíněné expozice formou naučné stezky zpřístupněny bývalé technologické objekty úpravny hornin, sklad trhavin a dopravní štola. V zimním období, mezi ukončením sezóny v říjnu a zahájením v květnu 1999 proběhlo další rozšíření expozice. Vznikla čtvrtá místnost představující strojovnu – energetické centrum každého průmyslového podniku. Hnacím strojem je tu jednoválcový vznětový motor Gerhard-Adam. Pro muzejní dráhu jsou získány další lokomotivy a vozy. Jsou to především důlní lokomotivy BND15, BND30 a akumulátorová Metallistka. Skvostem je předválečná lokomotiva Oreinstein & Koppel typu MD2. Během sezóny 1999 je rekonstruována část vozů a lokomotiv, především věnovaných firmou AGIR z lomu Skoupý, pokračuje se ve výstavbě strojovny. Na podzim 1999 je několik akcí věnováno získání zbytků vozíků z Prokopského lomu. Od února 2000 probíhaly přípravné práce pro sezónu, která začala 30.4.2000. Do muzea byl doplněn model "Úpravny hornin" od J. Kamenického, do provozu byl dán další důlní osobní vůz Pullman a důlní sanitka. Do expozice ve štole byl nově zakomponován vzduchový nakladač NL-12. V sezóně 2001 byl zprovozněn generátor poháněný transmisním řemenem o výkonu 10 kW, tak máme k dispozici konečně vlastní zdroj elektřiny. Také byla získána lokomotiva z cihelny Staré Místo u Jičína, typ BN30U, kterou je možno spatřit ve štole. Na počátku roku 2002 byl v dolomitickém lomu v Chuchli objeven těžní vrátek, který byl poté demotován a přepraven do skanzenu, kde byl generálně opraven. Během celé této doby se délka tratí až živelně rozrůstala a další budovy byly připojovány k železnici. Od roku 2002 se činnost kolejového komanda přesunula k rekonstrukci jednou postaveného a během let 2002-4 se zrekonstruuje kompletně kolejiště nádraží u muzea a blízké okolí. Pokračují též práce na lokomotivě BNE-50, která by v budoucnu mohla převzít vozbu výletních vlaků. V červnu roku 2003 byla objevena blízko Českých Budějovic stará nákladní lanovka a bylo rozhodnuto o tom, že většina zbylého železného se demontuje a dopraví do skanzenu. Jedná se nepochybně o největší a nejdražší projekt v historii skanzenu. V místě horní stanice lanovky (ve svahu pod zbytkem třídiče) bude s přihlédnutím k historickým plánům vybudovaná co nejvěrnější kopie.

Členové společnosti před průtahovou štolou